(Ne)vítaná pomoc
Proti proudu. Německé město u sebe chce víc uprchlíků
28.11.2014 05:56
Uprchlíci. Slovo, ze kterého mnoha Němcům vstávají hrůzou vlasy na hlavě. Spolková republika jich přijímá nejvíce ze všech evropských zemí a v mnoha městech je už není kam umístit. Nálada ve společnosti se mění - stále více občanů chce, aby vláda ve věci zaujala tvrdší postoj. Ne všude je tomu ale tak. Existuje i město, kde si o přísun azylantů přímo říkají. Prý by pomohli vyřešit jeho problémy.
Goslar je malebné dolnosaské město ležící na úpatí pohoří Harz. Jeho historické centrum a nedaleké doly v Rammelsbergu jsou zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO. Turisty také lákají místní lázně. Podle jeho starosty Olivera Junka (CDU) přesto není vše růžové.
Hlavním problémem je prý klesající počet obyvatel. Ještě před půl stoletím žilo ve městě téměř 70 tisíc lidí, v posledních dekádách se ale populace neustále snižuje. V současnosti má Goslar 50 tisíc obyvatel. Podle starosty to má negativní efekt na místní ekonomiku. Tvrdí, že nikdo nechce investovat do stárnoucího a vylidňujícího se města.
"Potřebujeme občany, aby naše ekonomika fungovala, abychom zajistili fungování škol, infrastruktury nebo plaveckých bazénů. Mnoho podnikatelů mi říká: 'Potřebujeme víc zaměstnanců a profesionálů'. Proto říkám, že v Goslaru potřebujeme více imigrantů," povídá Junk.
A tak zatímco v jiných německých městech si s žadateli o azyl často neví rady a staví pro ně stanová městečka nebo uvolňují kasárna (objevily se dokonce návrhy, aby lidé imigranty ubytovávali u sebe doma), v Goslaru je vše jinak.
Podle Junka, který je sám "náplava", i když pouze z bavorského Bayreuthu, je imigrace nejjednodušším lékem na goslarské trable. Velká část uprchlíků je podle něj mladá, dobře vzdělaná a na místním trhu práce by se rozhodně neztratila. Jediné, co by Goslar za přidělení většího počtu těchto osob požadoval, by bylo více peněz od vlády.
Starosta už dokonce nabídl nedalekému Göttingenu a Braunschweigu, které uprchlíky nestačí ubytovávat, že jich od nich část převezme. Radnice prvně jmenovaného města to, možná podle hesla "hloupý, kdo bere, hloupější, kdo nedává", označila za skvělý nápad a nešetřila díky.
Mnozí obyvatelé Goslaru už ale tak nadšení nejsou. Sám Junk přiznává, že reakce na jeho nápad byly velice smíšené. Někteří prý v plánu spatřují příležitost, jiní ho ale žádají, aby se radši rovnou vzdal funkce.
On si ale stojí za svým. Tvrdí, že současný systém rozdělování azylantů je špatný. "Uprchlíky nerozmisťujeme po Německu inteligentně. Města jako Dortmund, Berlín (tam teď přijímání uprchlíků zastavili, pozn. red.) nebo Göttingen staví kontejnerová a stanová městečka, používají prázdné budovy škol. Tím pádem se tvoří ghetta," prohlašuje Junk.
Menší města jsou prý pro příjem uprchlíků vhodnější. Současná praxe podle něj znemožňuje integraci těchto osob do společnosti. Ta má prý začít ihned po jejich příjezdu, ne za několik let. Otázkou ale je, jestli většina Němců chce, aby se u nich ještě někdo integroval.
V Německu od počátku roku evidují už přes 135 tisíc uchazečů o azyl. Mnoho z nich prchá před boji ze Sýrie a Iráku. Spolkové země si je rozdělují na základě klíče, který zohledňuje počet obyvatel a daňové příjmy. Nejvíce uprchlíků tak přijímají v Severním Porýní-Vestfálsku, následuje Bavorsko a Bádensko-Württembersko.
Veřejná debata o přistěhovalectví (ať už legálním či ilegálním) se v Německu v posledních měsících stále více přiostřuje. Nejnověji do ní zasáhla zpráva Centra pro evropský ekonomický výzkum, podle které Německo z přílivu imigrantů obecně profituje. Studie uvádí, že usazení cizinci vloží do německého rozpočtu o 22 miliard eur více, než kolik si z něj vezmou. Zpráva zároveň dodává, že pokud by imigranti byli vzdělanější a kvalifikovanější, číslo by se ještě zvýšilo.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.