Přírodní zdroje
Německo zvyšuje počet větrných elektráren, svazy ale chtějí výstavbu urychlit

V Německu loni vzniklo 551 pevninských větrných elektráren s instalovaným výkonem 2403 megawattů. Proti předchozímu roku, kdy byly na pevnině postaveny větrné elektrárny o výkonu 1925 megawattů, je to nárůst o 25 procent. Tempo výstavby je ale i tak podle svazu větrné energie BWE a strojírenského svazu VDMA příliš pomalé na to, aby vláda dosáhla svých energetických cílů. Na letošní rok svazy počítají se zvýšením výkonu o 2,7 až 3,2 gigawattu. Vláda plánuje, že do roku 2030 bude mít Německo pevninské větrné elektrárny s instalovaným výkonem zhruba 115 gigawattů, zatímco teď je to 58,1 gigawattu.

"Výstavba větrných elektráren na pevnině byla v loňském roce příliš nízká," řekl novinářům na středeční tiskové konferenci šéf svazu VDMA Dennis Rendschmidt. Poznamenal, že nově přidaný instalovaný výkon 2403 megawattů je hrubým číslem, protože čisté rozšíření výkonu činilo 2137 megawattů. Rozdíl je daný tím, že loni bylo ze sítě odpojeno 246 pevninských větrných elektráren o výkonu 266 megawattů.

Podle Rendschmidta je místo stanovování politických cílů potřeba rychleji projekty schvalovat. Výrobci turbín a dodavatelské řetězce podle něj potřebují pozitivní signály, jakými jsou usnadnění dopravy a odstranění certifikačních překážek.

Tempo výstavby podle šéfa BWE Hermanna Alberse brzdí také legislativa z dob někdejší vlády konzervativní kancléřky Angely Merkelové, která Německo vedla do začátku prosince 2021. Elektrárny vybudované v loňském roce totiž vzešly z výběrových řízení v letech 2019 a 2020, částečně i z roku 2021, poznamenal. Nová vláda sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze podle Alberse rozvoj obnovitelných zdrojů energie urychlila.

"V roce 2023 je ve výběrovém řízení rekordní objem 12,84 gigawattu," řekl. Dodal, že nyní musejí příležitost k urychlení procesu schvalování a výstavby využít německé spolkové země.

"Zejména jih musí konečně plnit úkoly a nesmí se už vyhýbat odpovědnosti. Rok 2023 může být pro větrnou energii rokem nového začátku," řekl Albers. Poukázal tak na to, že jihoněmecké spolkové země Bavorsko a Bádensko-Württembersko za zbytkem Německa v budování větrných elektráren výrazně zaostávají. Problémy ale má také Sasko a rovněž Berlín, naopak za premianty jsou považovány Šlesvicko-Holštýnsko, Dolní Sasko, Sasko-Anhaltsko a Braniborsko.

Oborové svazy uvádějí, že klíčem k rozšiřování instalovaného výkonu není jen budování nových zdrojů, ale modernizace těch stávajících. Loni takto Německo úpravou 103 pevninských větrných elektráren získalo dodatečný výkon 423 megawattů. Podle svazů je důležité, aby vláda výrazně zjednodušila modernizaci a zvyšování výkonu stávajících zařízení.

Do roku 2030 chce Německo proti roku 1990 snížit emise skleníkových plynů o 65 procent, do roku 2040 o 88 procent a do roku 2050 hodlá dosáhnout emisní neutrality. Jedním z pilířů tohoto plánu je elektrifikace. Do roku 2030 chce Německo získávat 80 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů, mimo jiné i z větrných elektráren.

Německá vláda počítá s tím, že do roku 2030 bude mít Německo pevninské větrné elektrárny o instalovaném výkonu asi 115 gigawattů. Větrné parky v Severním a Baltském moři mají mít v té době výkon 30 gigawattů, zatímco aktuálně je to 8,1 gigawattu. V loňském roce bylo do provozu uvedeno 38 mořských větrných elektráren o výkonu 342 megawattů. Pro srovnání - předloni nevznikla na moři žádná větrná elektrárna, výkon se tehdy ale díky modernizaci zvýšil o 24 megawattů.