Bez ohledu na krizi a pokles prodejů i výroby uspořádala v lednu mladoboleslavská automobilka v Kiruně v severním Švédsku, 300 kilometrů za polárním kruhem, testování vozů s náhonem všech kol.

Přizvaní novináři přitom prověřili, jak spolupracuje čtvrtá generace inteligentní spojky Haldex s poslední verzí elektronického stabilizačního systému ESP.

Do zkušebních jízd byly zařazeny octavie a superby s benzinovými i naftovými motory. K dispozici byly jak vozy manuální, tak také s automatickou převodovkou.

V první části zkušebních jízd se vozy testovaly na „vymetených“ drahách na zamrzlém jezeře. Na čistém kruhu, ve slalomu i poté na „soutěžní“ kilometrové dráze se lehčí Octavia 4×4 se zapnutým ESP jevila oproti předcházejícím generacím jako obratnější a s větší rozhodností přebírala elektronika od řidiče iniciativu v momentech nezbytných pro zvládnutí začínajícího smyku. Řidiči stačilo jen citlivě pracovat s plynovým pedálem a volantem. Zajímavé bylo vnímat pozorné rozdělování přenosu výkonu při rozjezdech, a to nejen mezi nápravami, ale také mezi jednotlivými koly.

Mezinápravová spojka Haldex 4 reaguje v setinách vteřiny. Zatímco při běžném provozu přenáší na přední kola většinu výkonu motoru, při razantních rozjezdech „přelije“ maximální trakci na v tuto chvíli nejefektivnější zadní nápravu. Pokud jsou ale tři kola na kluzkém povrchu a dobře zabírá jen běhoun jedné pneumatiky, pak právě na toto kolo Haldex „umí“ přesměrovat až 85 celého výkonu.

Stabilní i na ledě

Superb se na polárním ledu choval přiměřeně své mírně vyšší hmotnosti, což ale znamenalo, že tendence přejít do smyku byla ještě mizivější než například u plně zatížené octavie. Na čistém ledu ale šlo víceméně jen o dojem řidiče.

Jako velmi stabilní se pak dvoulitrový dieselový superb představil při zkoušce na silnicích v běžném provozu. Stabilní zůstával díky živě reagující elektronice například i při úmyslně necitlivých zásazích do řízení, které by jinak měly vést ke ztrátě trakce přední nápravy a smyku. Tuto vlastnost bylo třeba ocenit především při míjení se s kamiony, které kvůli své schopnosti zvířeným oblakem přemrzlého sněhu oslepit ostatní řidiče připravují prakticky bez výjimky dramatické momenty na jinak rovinatých a širokých silnicích s dobrým povrchem.

Funguje i v Arktidě

Vozy s náhonem 4×4, které Škoda ve Švédsku pro testy připravila, překvapivě i v arktickém provozu (teploty se pohybovaly od -25 až do snesitelných -5 °C) vykazovaly bez výjimky průměrnou spotřebu blízkou hodnotám prezentovaných automobilkou. Podstatnější vliv na spotřebu paliva měl víc styl jízdy než polární prostředí.

A tak například Superb 2.0 TDI CR 4×4 s výkonem 125kW, který má v dokladech uvedenu kombinovanou spotřebu 6,4 l/100 km, vykázal při umírněné jízdě (jinou na zasněžených a omrzlých silnicích v severním Švédsku ani doporučit nelze) na 250 kilometrech mimo sídla spotřebu 5,9 litru.

Skandinávie, Rusko nebo Švýcarsko patří mezi nejvýznamnější odběratele vozů Škoda 4×4. Vedle nepopiratelně lepších jízdních bezpečnostních parametrů octavií a superbů je zajímavá i jejich uspokojivá prostupnost v hlubším sněhu – dokud sněhová masa nedosáhne k úrovni nádechů chladiče v přední masce vozu, má octavia i superb velmi dobrou vůli jít vpřed.