Další Velký bratr?

Městské čipové karty mají lidem zase o kousek usnadnit život. Díky nim by se měly fronty u okýnek s předplatnými kupony městské hromadné dopravy stát minulostí. Jako u každé novinky se ale i v případě městských karet ozývají varovné hlasy. Tvrdí, že kvůli záznamům ve čtečkách karet v metru, tramvajích, trolejbusech a autobusech bude možné sledovat pohyb lidí po městech. Každý cestující totiž za sebou zanechá e-stopu. To je jistě pravda. Nicméně v době, kdy mají mobilní operátoři povinnost uchovávat lokalizační a časové údaje o všech uskutečněných telefonních hovorech i prozvánění, se zdají tyto obavy úsměvné; stejně nás už sledují. Pokud si chceme užívat výhod moderní elektroniky, s rizikem Velkého bratra se zřejmě budeme muset naučit žít. A mimochodem – bude ještě hůř. Čipy totiž zanedlouho budou mít i občanky.

Kdo to komu osladil

Motto, které bude provázet české předsednictví Evropské unie, se opravdu vydařilo. Není nad osobitý premiérův suchý humor, jen mi v celém výjevu chybí jeho chlapsky vystrčený prostředníček. Co vlastně té Evropě osladíme, není po kapitulantských jednáních o lisabonské smlouvě jasné. Jasné je ale naopak to, jak to Evropská unie osladila nám. Český vynález, kostka cukru, už je totiž k vidění leda v technickém muzeu. A to právě kvůli Evropské unii a jejímu cukernímu pořádku, který zlikvidoval jedno z nejstarších a nejcharakterističtějších agrárních odvětví v České republice. Pokud už to premiér Topolánek myslí vážně, měl by to Evropě osladit návrhem na zrušení všech podobných nesmyslů a vůbec celé hanebné zemědělské politiky. To by ale nesměl sladit evropským bafuňářům cukrem, ale solí a pepřem.