S příchodem podzimu, nevlídného počasí, brzké tmy a šera může na některé z nás padnout pocit nedostatečnosti, až deprese. Jak to zvládnout, odpovídala Helena Theunissen ve středu 13. října od 13.00

Chat

• DENMARK

  "S příchodem podzimu, nevlídného počasí, brzké tmy a šera může na některé z nás padnout pocit nedostatečnosti až deprese." - co když tento pocit nedostatečnosti až deprese se objeví u psychiatricky nemocných?

• Host chatu

  Věřím a doufám, že psychiatricky nemocný člověk již svého specialistu na léčení své nemoci má a může s ním tak nové pocity konzultovat.

• ANTI

  Pokud přijde pocit nedostatečnosti až deprese s příchodem podzimu, nevlídného počasí, brzké tmy a šera, je nutné jít k psychiatrovi, k psychoterapeutovi, k psychologovi?

• Host chatu

  Anti,
  předně chci říci, že možná není úplně šťastně zvolený výraz „nedostatečnost“ v úvodu chatu.
  
  Klienty s příchodem podzimních měsíců zpravidla trápí určitá ztráta energie, netečnost, neakčnost, ztráta chuti držet se dříve učiněných rozhodnutí. Své plány a nápady odkládají na „nový rok“, nebo „na někdy potom“.
  
  Když máte tyto pocity a chcete se tzv. nakopnout, získat energii a znovu probudit vnitřní motivaci, bude Vám „stačit“ návštěva kouče. Nutné to není, ale pokud cítíte, že chcete, přijďte.
  
  V případě, že klient pociťuje příznaky deprese, které Vám nedovolí žít tzv. normální život, např. dlouhodobý pocit smutku, poruchy spánku, nechutenství, pocit bezvýchodnosti či myšlenky na sebevraždu, obraťte se co nejdříve na svého lékaře, ten Vám dále doporučí, zda pro Vaši situaci využít především terapii s psychologem, či léčbu farmakologickou pod dozorem psychiatra.
  

• GF

  Co je podle Vás pocit nedostatečnosti až deprese?

• Host chatu

  Uvádím v jiné odpovědi zde, že „nedostatečnost“ asi není úplně ten termín, kterým bych popsala, jak se někteří lidé v podzimních a zimních měsících cítí.
  
  Jedná se spíše o celkový úbytek energie, netečnost, nechuť se do čehokoliv pouštět, či nepříjemné pocity stagnace či nostalgické rozjímání.

• Míša

  Dobrý den, jaké příznaky má jen špatná nálada, jaké případně deprese? Existují nějaké tipy, jak si udržovat pozitivní myšlení?

• Host chatu

  Dobrý den Míšo, díky za dotaz!
  
  Něco málo k depresi.
  Člověk jako každý živoucí tvor má dvě základní poslání a potřeby: přežít a zajistit pokračování svého druhu. V depresi toto může ustoupit do pozadí a objevuje se např. dlouhodobý pocit smutku, až černoty. Ráno není moudřejší večera, nemůžete ani vstát z postele. Pocit špatného svědomí. Nemůžete se přinutit vůlí k ničemu, naléhání okolí typu: prostě už něco dělej! nezabírá.
  Poruchy spánku, nechutenství, pocit bezvýchodnosti, myšlenky na sebevraždu, nulový zájem o intimní život, úzkosti, a tak dále.
  
  Pokud toto pociťujete, určitě zajděte za svým lékařem a své symptomy mu beze studu popište. Léčka je buď terapeutická – rozhovory s psychologem/psychiatrem či farmakologická nebo kombinovaná. Deprese je nemoc, můžete ji léčit.
  
  Špatná nálada se netváří tak fatálně, nesklouzáváte k nihilismu, nejdete na hranu, ale také Vám může pěkně potrápit život tím, že se necítíte ve své kůži, jste dlouhodobě rozmrzelá, máte pocit, že se Vám nedaří, z mé praxe se obvykle střídá s obdobími pohody a pocitu dobrého bytí.
  
  A tipy, jak si udržet pozitivní myšlení?
  
  Myslím, že držet si POŘÁD pozitivní myšlení je téměř nadlidský úkon. Spíš jde o to, rozpoznat, že jsem ve špatné náladě a vědět, co mi v takové situaci pomáhá. Znát svoje „zdroje“.
  
  A to může být pro každého něco jiného: dobrý odpočinek, odstup od problému – zjištění, co se mi to vlastně děje, co mou špatnou náladu způsobilo, či způsobuje, rozhovor s dobrými přáteli, čas pro sebe ve formě cvičení či čtení knihy, soustředit se na to dobré, co v životě nyní mám – pocítit vděčnost, to poslední funguje zaručeně.
  

• PAVEL

  Na podzim vždy mívám větší chuť číst, učit se, dovídat se nové věci. Co vše se dá zařadit do osobního rozvoje? Existují nějaké ukázkové lekce? Dá se někde vyzkoušet?

• Host chatu

  Tak to Vám gratuluji, Pavle!
  Vše, o čem píšete, určitě patří do osobního rozvoje. Všechny oblasti, ve kterých rozšiřujete míru Vašeho dosavadního poznání – ať vnějšího světa či sebe sama patří do osobního rozvoje: typicky sebepoznání, rozvíjení profesních dovednosti, práce na zlepšení svých (partnerských) vztahů, prohlubování svých znalostí a dovedností, atd.
  
  Ukázkovou lekci si asi dáváte Vy sám každý podzim, ale i v rámci koučinku zažívá, dovolím si tvrdit, každý klient osobní rozvoj, už jen tím, že je ochoten se na svou životní situaci, cestu podívat novýma očima.
  

• Nikol

  Dobrý den, co přesně zmanemá partnerská mediace? Pomohla by mě a mému muži s našimi problémy v komunikaci? On přichází unavený z práce, já na něj mluvím a chci řešit denní praktické záležitosti, ale on jako by mě vůbec nevnímal. Dá se s tím něco dělat?

• Host chatu

  Dobrý den Nikol.
  Vaše situace není v dlouhodobých vztazích nijak ojedinělá.
  
  Partnerská mediace je způsob řešení sporů či dlouhodobých neshod prostřednictvím mediátora, který pomáhá oběma stranám odkrýt skutečné motivy a potřeby, které se za často začarovanými komunikačními kruhy skrývají. Mediátor je v této situaci nestrannou, nezávislou osobou, která obě další strany propojuje, usnadňuje jim společnou komunikaci.
  Jaké jsou benefity partnerské mediace a jak probíhá najdete na mém webu:
  https://www.helenatheunissen.cz/partnerska-mediace<br />
  A ano, i Vaši situaci je možné řešit v rámci partnerské mediace, zkusíte to?
  
  

• Josefína

  Mám problém při komunikaci s muži, velmi se stydím a červenám se, jsem nejistá. Ráda bych s tím něco udělala, ale s kamarádkami si o tom povídat nechci. Konzultace v online prostředí by mi asi seděla líp. Je i tato možnost? Poradíte? Děkuji

• Host chatu

  Dobrý den Josefíno.
  
  Samozřejmě, že se můžeme potkat i v on-line prostředí!
  
  Snažím se klientům ukázat, že i schůzka v on-line prostředí může být stejně nabitá, intenzivní, plná inspirace, náročná, ale i zábavná, jako setkání osobní.
  
  Pracuji na různých dostupných platformách, a když tato technika selže, tak není problém udělat videorozhovor přes telefon.
  
  Úvodní sezení je zdarma a trvá obvykle kolem 30-ti minut, kdy Vy mi přiblížíte Váš problém, jeho projevy a jak Vás omezuje a vše ostatní, co k tomu potřebujete dodat, a já Vás nasměruji. Pak už je na Vás, zda si mě vyberete pro další spolupráci 😉
  
  zde se dozvíte, jak probíhá on-line coaching se mnou:
  https://www.helenatheunissen.cz/single-post/coaching-on-line<br />

• Martina

  Mám přítele v zahraničí, kde pracuje. Vídáme se málo, denně si voláme po Skype, píšeme si. Trápí mě můj volný čas, v létě je to v pohodě, mohu sportovat venku, chodit do parku, ale obávám se zimy. Nevím, co budu dělat. Poradila byste mi, jak se s tím poprat?

• Host chatu

  Martino,
  podzimní a zimní období s sebou opravdu může přinášet pocit, že se nenabízí tolik aktivit jako v létě, ale to je jen zdánlivé, záleží na tom, co Vás baví!
  
  Já Vám bohužel nemohu poradit konkrétní aktivity, ale ptala bych se Vás:
  - kolik toho volného času máte a jak jej trávíte v letních měsících
  - co Vás baví dělat, kromě cvičení a návštěvy parku
  - v čem byste se chtěla zdokonalit, co nového byste se chtěla naučit
  - jaké jiné možnosti, jak si zasportovat Vás, napadají
  - kdo ve Vašem okolí Vás inspiruje a jak..
  
  A podobně. V odpovědích na podobné otázky najdete pro sebe spoustu tipů, do čeho se pustit.
  

• Lenka P.

  Dobrý den, dle vašich zkušeností, kdy je čas se vydat pro pomoc s osobním problémem k odborníkovi (terapeutovi, koučovi apod.)? Mám pocit, že svoje osobní problémy zvládám, ale moje okolí mi dává najevo, že je to jinak. Komu věřit? Budu ráda za odpověď.

• Host chatu

  Dobrý den Leni,
  na úvod řeknu, že mám i klienty, resp. klientky, které ke mně chodí tzv. preventivně. Doslova přijdou s tím, že jejich život je vlastně docela OK, a chtěly by to své OK rozvíjet. Kdy jít pro pomoc s problémem za specialistou?
  
  Dovolím si vyslovit myšlenku, že v podstatě poté, kdy začnu o této variantě uvažovat. Z nějakého důvodu se mi ta myšlenka v hlavě urodila a možná ještě není zcela jasné proč, ale právě to může pomoci rozklíčovat právě psycholog nebo kouč. To neznamená automaticky, že se uvazujete k rokům terapie či mnoha koučingovým sezením. Např. v koučinku můžete mít někdy jasno i po prvním schůzce. :)
  
  Kdy se vydat za koučem a kdy za psychologem, napoví můj článek:
  https://www.helenatheunissen.cz/single-post/rozd%C3%ADl-psycholog-a-life-coach
  
  Pokud se cítíte subjektivně dobře ve svém životě a výzvy zvládáte podle svého přesvědčení s nadhledem, možná důvod pro návštěvu specialisty nenajdete. Máte také možnost zeptat se svého okolí, proč konkrétně si to myslí a poté si vybrat vlastní reakci na předložené informace. Možná Vás následná sebereflexe přivede na myšlenku vyhledat pomoc anebo si pro sebe potvrdíte, že takové pomoci není třeba. Odpověď je vždy ve Vás.
  

• FRANTA

  Jsem velmi pracovně zaměstnaný muž, neustále ve stresu, což mě na jednu stranu pohání dopředu a k lepším výkonům. Občas cítím, že už je toho všeho na mě moc. Co s tím? Mám strach, když zpomalím, už nikdy nenaskočím zpět.

• Host chatu

  Dobrý den Franto, díky, že tohle píšete.
  Já, když to čtu, tak bych spíš měla obavy, abyste neskončil někde na ARU.
  Z povahy mé práce Vám nemohu radit a také nemohu příliš komentovat, pokud neznám detaily, ale zajímala bych se zvláště o tu část, která Vám nedovoluje zpomalit.
  A také bychom studovali Váš harmonogram, motivy pro Váš nacpaný diář a adrenalin ve formě stresu.
  Zpomalovat se dá i pomalu, ale je třeba vědět, proč co dělám.

• Pavla S.

  Když přijde špatné počasí, jsem více doma a mám tedy i více přemýšlet o životě. Jak naložit s neodbytnými myšlenkami? Psát si je třeba do deníku? Nemám chuť je sdílet s kamarádkami či rodinou.

• Host chatu

  Dobrý den Pavlo,
  v knize Pozornost od Daniela Golemana jsem se dočetla, že náš mozek ve svém základním nastavení, default módu, si to nejede na vlně štěstí a pohody, ale spíš v obavách a pochybnostech. Asi jako pozůstatek tohoto typu pozornosti nutného pro přežití v divoké přírodě. To by pro Vás mohla být prvotní úleva =) je naprosto normální mít neodbytné až negativní myšlenky.
  
  A ano, zapsat si takovou myšlenku např. do deníku, může být skvělý způsob, jak se jí na chvíli nebo i napořád zbavit.
  
  Obvykle s klienty zakládáme spíš deník vděčnosti, za všechno to dobré v životě, ale i deník neodbytných myšlenek je dobrý nástroj pro subjektivně lepší pocit ze života, anebo také pro např. zajímavý článek či knihu, co Vy na to?
  
  Až příště přijdou, tak zkuste na každou neodbytnou myšlenku najít jinou, která bude projevem vděčnosti, byť by to mělo být za ty „nejobyčejnější“ věci typu: jsem vděčná, že mám přátele a rodinu, se kterými bych mohla tyto myšlenky sdílet (třebaže nechci).
  
  A ještě jeden dovětek. Navrhuji, že až přijde podzimní smutek, pojďme si v něm chvilku pobýt, jako prostředek ke sblížení se sebou samými, na chvilku v té podzimní nostalgii opadaného listí a deště zůstat a pozorovat, co to s námi dělá. 😊
  

• Jan Hämerle

  jak vyléčit fobii z prostoru .

• Host chatu

  Dobrý den Honzo.
  
  Ať jde o agorafobii, strach z prostranství, či klaustrofobii, obavy z uzavřeného prostoru, otázka jejich léčení je otázkou na profesionála z jiného oboru, např. psychologie či psychiatrie.
  
  
  Děkuji za všechny dotazy. Přeji krásný podzim. Ať už jej strávíte v poklidu s horkým čajem v ruce, nostalgickým přemítáním či akčními kroky potřebnými ke změně, kterou jste si dříve vybrali.
  
  Helena Theunissen
  www.helenatheunissen.cz