Proč vznikla expedice Tatra kolem světa 2? Odpovídal Marek Havlíček

Chat

• SK

  Co si myslíte o zadržení 1. expedice v Guatemale?

• Host chatu

  Dobrý den, když jsem na motorce vyrazil v roce 2012 z Kokořína do Iráku, do Bagdádu, byla cítit ve vzduchu ještě krev. Skončil jsem v base. Když jsem se pár měsíců po tom, co začala válka v Doněcku, jel na motorce podívat přímo do centra města, kolem byla střelba, domy hořely, tanky v ulicích. Místní domobrana mě zatkla a odvezla do kasárem a vyslýchala, zda jsem špion nebo ne. O tom všem vám určitě můžu vyprávět, tam jsem byl a prožil jsem to. O Guatemale vám neřeknu nic, je mnoho verzí, mnohokrát jsem si na toto téma povídal s panem Synkem, jediným dosud žijícím členem celé expedice TKS 1987-1990.

• SK

  Co si myslíte o zadržení 1. expedice v Guatemale?

• Host chatu

  ...

• DENMARK

  Co si myslíte o úmrtí jednoho člena 1. tatrovské expedice?

• Host chatu

  Každé úmrtí je tragedie. Co se týká úmrtí na expedici TKS1 - vydat se na divokou horskou řeku bez toho aniž bych věděl co mě čeká za další zatáčkou z mého úhlu pohledu možná hraničí s hazardováním, a nebo zbytečným riskováním. Ale je to jen můj pohled, jsem totiž takový posera, který by na něco podobného neměl odvahu, i když se někdy vrhnu do jiným bláznivin, ale z mého pohledu jsou bezpečné. (-:

• ANTI

  V čem bude TKS2 jiná než TKS1?

• Host chatu

  Díky za otázku. Jiná bude v mnoha ohledech: naší výpravu z velké části financujeme a připravujeme sami. Naše výprava umožní nejen nám, ale i dalším lidem zažít dobrodružství, poznat neprobádaná místa světa, poznat kulturu a povahu lidí na planetě a tím si rozšířit obzory. Exotické země nejsou jen o kráse přírody, o kráse památek, ale i o různorodé kulturní povaze, jiném způsobu života, jiných prioritách, jiných způsobech výchovy, jiném školství, jiných zvycích a obyčejích, a přesně to chceme ukazovat lidem. Ve světě internetu u toho všeho budou tisíce lidí on-line společně s námi a s těmi, kteří pojedou kus s námi a svou účastí tak podpoří expedici TKS2, třeba prostřednictvím našeho https://www.facebook.com/tatrakolem... . Na cestě budeme dělat mnoho skvělých projektů, například každý rok „vyvezeme“ děti, abychom jim zprostředkovali expediční zážitek, letos s námi pojedou děti ve spolupráci s Dobrým andělem a českým filantropem Tomášem Slavatou. Ale to co máme s TKS1 stejné je, že chceme šířit dobré povědomí o České republice. Mnoho zemí má zafixováno Československo jako zem plnou šikovných, pracovitých a přátelských lidí, kteří umí vyrobit skvělé věci. Chtěli bychom jim připomenout, že tomu tak je i když i když jsme už jen Česká republika. Další bod, ve kterém jsme podobní s TKS1, je rozdmýchávat v lidech touhu po cestování, po poznání, být lidem inspirací při prvním krůčku ke svému vlastnímu dobrodružství, ať povede kamkoliv. Chceme lidem dodat sílu a duchovní oporu v posouvání jejich vlastních hranic. Budeme největší cestovatelská událost za posledních třicet let!

• Lovacoop

  Taky jsem toho dost procestoval,ale nejlepší zážitky mám z panelákové džugle i Casanova by záviděl.

• Host chatu

  ((-: každý cestujeme pro to svoje a nalézáme v cestování a na cestách to co potřebujeme.

• Teodor Koťátko

  Během expedice s nimi pojede v různých etapách dost lidí, které posádka nezná. Nebo jen povrchně. Je jasné, že na tak extrémní cestě tvoří posádku přátelé na které je spoleh, nebo něco podobného už absolvovali a i tak není výběr lehký. Jet s turisty je ovšem úplně nová situace a myslím, že ne zcela vyzkoušená. Nebojí se posádka nějakého konfliktu. Jak by se to řešilo? Pokud se nesejdou lidé, může se to proměnit ve velmi nepříjemných 14 dnů. nebo jak dlouho jednotlivé etapy trvají.

• Host chatu

  Ahoj Teodore, děkuji za otázku. Věděl jsi, že na první výpravu TKS, byla posádka nominována a byla to parta lidí, která se vůbec neznala a z velké části byla dost nekompatibilní? Ano, často to nebylo vůbec příjemné. Ano, na některých etapách s námi pojede dost lidí. Cíl každé etapy bude jasný, bude to cíl nás všech. Cíl, který povede přes záchytné body, body kterých někdy dosáhneme a někdy třeba ne. Určitě bude sem tam bahno, třeba i vykopávání, hodně deště, nepohodlí, nepříjemných náhod, které budou mít tendenci nabourat morál naší posádky. Vím, že to může přijít, a proto se na to můžu připravit, proto na to můžu připravit i početný tým lidí, který nikdy nic podobného nezažil. Je pravda, že někdy to člověk už nevydrží a bouchne, i na to musíme být připravení a musíme s tou emocí pracovat né jako s něčím, co nám chce ublížit, ale spíš jako s hrnečkem plného mléka, který se nechal dlouho na plotně. Uděláme vše proto, abychom všichni v pohodě a v klidu dojeli do vytyčeného cíle. Expedice nám má přinést poznání a radost, ale i k tomuto cíli je někdy cesta trnitá a né vždy milá. Věřím, že cesta nám přinese jen to, co zvládneme. Demokracie je určitě fajn, ale na podobné expedici musí vládnout řád, jasná pravidla a pevná ruka. Jsme expedice a nejedeme se starat o bandu nevychovaných lidí a sloužit jim, všichni budeme členy posádky, s povinnostmi a vlastní zodpovědností. Jestli někdo z nás nebude respektovat pravidla, své povinnosti, ostatní spolu s radou starších rozhodnou o jeho osudu (-:

• Jožo

  Dobrý den, co je cílem expedice?

• Host chatu

  Dobrý den, dobrá otázka, základní otázka. Cílem naší expedice je: 1) zrealizovat největší expedici za posledních 30 let. 2) umožnit zažít a prožít na vlastní kůži lidem expedici 3) přinášet pravdivé obrazy ze života obyčejných lidí z celého světa, abychom lidem v ČR rozšířili obzory, ukázali, v jak otřesných podmínkách lidé žijí na různých místech planety a přesto jsou kolikrát několikanásobně štastnější a spokojenější, a to například prostřednictvím seriálů 4) šířit dobré jméno České republiky, českých zlatých ručiček, českých produktů 5) přinášet radost lidem, a to nejen lidem, které potkáme na cestě, nebo v ČR.

• Nikol

  Dobrý den, všechny formality jako je vizum, ubytování, letenky si zařizujete sám? Nebo na to máte asistentku nebo agenturu?

• Host chatu

  Dobrý den, na svých cestách jsem si to vždy zařizoval sám. Na této expedici maká mnoho lidí, kteří nám pomáhají. Jsou srdcaři jako my a cítí jakousi povinnost v tom být s námi, být u zrodu této legendy.

• FRANTA

  Dobrý den, co je pro vás na cestách nejhorší? Změny teplot nebo nadmořských výšek? A co očkování?

• Host chatu

  Dobrý den, co je pro vás na cestách nejhorší? Změny teplot nebo nadmořských výšek? A co očkování? Dobrý den, díky za otázku. Samozřejmě si očkování na každou cestu beru s sebou, většinou v balení 0,2 – 1L, většinou 52-63% a většinou ze švestek – nejúčinější a nejodzkoušenější. Pro mě nejhorší na cestách? Na cesty vyrážím s tím, že nechci soudit, nechci hodnotit, nechci z toho celku vytrhávat to nepříjemné, protože to je součástí toho ultra příjemného a bez toho by to nebylo ono. Jasně, že je pech, když celou noc je v autě 35 stupňů, nebo člověk vyjede od moře a v pozdním odpoledni je ve výšce 4000 metrů, nebo při kempování a romantické večeři jsou kolem něj dvě stovky dětí, nebo se člověka pokusí několikrát za den okrást, nebo přejet, ... To k cestování prostě patří. Na cesty vyrážím poznávat. V každé zemi se chovám jako na návštěvě, kde respektuji místní zvyky, místní tradice, místní kulturu - i když se mi třeba nemusí líbit. Snažím se místní kulturu pochopit, né jí odsoudit a nebo místní lidi předělat. Každá kultura, každý člověk, každé náboženství mě může něčemu dobrému naučit, být přínosem. Je ale na mě, jestli to jsem schopen vidět. Je jednoduché říct „že tam žijou debilové“, nebo „že ta zem je příšerná“, nebo „že ta kultura je debilní“. Je um tam najít/vidět něco, co se můžu naučit, co mě může posunout, co mě může inspirovat, ve chvíli když to není v symbióze s mým pohledem na svět, s mou představou o dobru, nebo s mým vychováním či mou kulturou. Pro mě to je výzva, ale kdybych to nedokázal, cesty by mě nemohli nic naučit a byli by pro mě jen životním rozptýlením.

• Marcela

  Která země (z těch, které jste již navštívil) byla z vašeho pohledu nejméně bezpečná? Vyhýbáte se některým místům?

• Host chatu

  Nerad jezdím do Prahy, vždycky se tam na mě lidi mračí, strkají do mě, pokřikují na mě a jsou plní svých důležitých životů a vždy mi tam někdo odře auto. Jak v Praze, tak i v jiných městech a zemích se snažím nebezpečí předcházet, někdy to sice nevyjde, ale snažím se. Vyrostl jsem v ČR a mám mnoho věcí naučených a předpokládám, že jsou správně a když se dle nich budu chovat, nemusí se mi nic stát. Zkuste si třeba vyjít v Indii na přechodu na zelenou - to, že svítí zelená neznamená nic. Zkuste si v Kamerunu na ulici dát grilované maso. Každá zem má jiné zvyky a jiné standardy. Nebezpečí často přijde, když danou zem a nebo její zvyky neznám, nebo je nerespektuji. S velkým respektem a nemalou ostražitostí jsem vjížděl do Iráku, nebo do Doněcka když tam začala válka, nebo do Afghánistánu, nebo do Demokratické republiky Kongo, ale není to důvod se těmto místům vyhnout.

• Hana

  K jakému nejdůležitějšímu poznání jste během svých cest dospěl? Jaká ponaučení jste si odnesl?
  Děkuji za odpověď

• Host chatu

  Díky za otázku. Před pár lety jsem vydal knihu: “Cesty k sobě, miluji se”. Má trochu nevšední až esoterický název, ale prakticky je celá o cestování. Jsou to nejpeprnější příběhy za deset let mého cestování. Příběhy, ve kterých se ocitám na samotném dně, na hranici života a smrti, na hranicích, ze kterých nemusí být již návratu. Každý příběh byl tak hluboký a tak moc mě změnil, že za každým tím příběhem je krátké shrnutí, co mi zrovna ta či ona událost dala, co mě naučila. Každý ten příběh mi dal možnost víc poznat sám sebe, podstatu života, žití a byl cestou k cestě se mít rád, vážit si sám sebe, svých blízkých a milovaných. Života, toho co je TEĎ. Někde mě někdo v nějaké debatě nazval "EZOP*ČA", možná některé ty texty mohou tak znít, ale je to jen moje životní zkušenost, něco co jsem zažil, prožil.

• Jirka

  Dobrý den, v kolika lidech plánujete na expedici vyrazit? A pojedou i ženy?

• Host chatu

  Dobrý den. V našem speciálu bude 14 sedaček. Stálá posádka bude 4-6 členů dle etapy, zbylá místa se nabízí veřejnosti. Před několika měsící proběhla na hithit.com kampaň, která byla druhá nejúspěšnější v ČR, jednou z odměn za podporu lidí byla i možnost účastnit se některých etap. Několik desítek míst máme ještě k dispozici v nejrozmanitějších místech I. etapy “Kokořín – Vladivostok”. Etapy se opět začnou nabízet koncem měsíce na našem webu tatrakolemsveta2.cz. Ano, účast na expedici si pořídilo i mnoho žen a ve stálé posádce budou 1-3 ženy. Expedice není něco JEN pro muže, samozřejmě ženy mají v naší expedici svoje místo a vím, že díky nim bude expedice o kus lepší.

• Kamila

  Zdravím, jaké si vezete na cestu zásoby? Plánujete jíst místní kuchyni?

• Host chatu

  Na palubě budeme mít lednici a mrazák s celkovým objemem 250L, abychom předešli umření hlady. Povezeme i nějaké instantní a sušené jídlo, včetně sušeného masa. Ale to co mě na cestách nejvíc baví a co bych rád ukázal všem, kteří budou na palubě, je právě ta rozmanitá místní kuchyně. Někdy se třeba nemusí zdát tak rozmanitá, ale když si pak uvědomíte, že jsme uprostřed pouště, nebo že je to jídlo ze surovin za deset korun, pak člověku dojde, jak moc je to vlastně pestré. Poznávání cizích kultur, místních rodin je nejlepší vzít přes kuchyň (-:

• zelenac

  Zkusite zdolat Kilimandzaro? Zvazujete mozne dusledky na politickou situaci doma v CR? Muze vubec vystup na Kilimandzaro byt uprimne apoliticky? Je mozne nemyslet na ruzoveho slona?

• Host chatu

  Na Kilimandzaro nemám plán vylézt. Jsme a budeme nepolitickou expedicí, i když jako osobnosti máme samozřejmě nějaké osobní názory a preference, ale jako expedice nechceme a ani se nebudeme nijak spojovat s politikou nebo s názory které, by byly jen v náznacích politické. Ani nikdo ze členů se neangažuje v politice nebo v prosazování politických názorů. My jsme rádi za jakoukoliv podporu, za jakéhokoliv srdcaře, který nám pomáhá, nebo fandí a je nám jedno zda je z jednoho politického týmu a nebo z druhého, stejně tak jestli věří v jednoho boha nebo v druhého, nebo má barvu pleti takovou a nebo makovou, nemáme nejmenší důvod se vyhraňovat, ani to tak necítíme, že bychom chtěli a nebo museli. I výstup na Kili může být apolitický. Vím, že růžový slon je schovaný v klobouku, tak už na něj nemyslím.

• Já já já jenom já

  Dobrý den, mě by zajímala Vaše motivace. Proč se člověk rozhodne nežít obyčejný život a jak Vás vůbec napadla myšlenka cesty kolem světa? J.

• Host chatu

  Žil jsem obyčejný život. Chodil do školy, pak do práce, pak začal v 21 letech podnikat v oboru, kterému jsem nerozuměl. Za sedm let usilovné dřiny a vzestupu se stala „tragédie“ a můj domeček z karet se sesypal. Měl jsem vše a vlastně neměl nic. Odletěl jsem na Nový Zéland a do Austrálie cestovat a vyčistit si hlavu. Byl jsem tam téměř rok a tam jsem si uvědomil, že mi nedává smysl neustálé běhání v kruhu v honbě za peněz a za majetkem. Že mě to prostě nenaplňuje, nedělá mě to šťastným. Cestování a poznávání je potrava pro mou duši, pro mé tělo, pro mé vědění, které mi dá víc než tisíc knih, pro můj pocit svobody a volnosti. Od té doby jsem začal hodně cestovat - rok a půl cesta kolem Afriky, kde jsem najel téměř 90.000 km, mnoho cest na motorce po světě, pak téměř dvouletá cesta kolem světa. Cestování a poznávání si našlo místo v mém životě a s tím přišly i zkušenosti. S Petrem Holečkem, se kterým jsme založili projekt Tatra kolem světa 2, který navazuje na expedici z let 1987-1990, jsme se rozhodli mimo jiné zužitkovat naše zkušenosti a nabídnout je široké veřejnosti, a to již třeba tím, že umožníme některým lidem zažít ono dobrodružství na palubě, nebo prostřednictvím našich například mediálních výstupů. Celé jsme to postavili NE ve smyslu: „seď doma a sleduj nás a obdivuj“, ale ve stylu „pojeď v tom s námi, zažij to s námi“. Z vlastní zkušenosti a dle mě, je to jen můj pohled a nerad bych někomu nabourával jeho filozofii - život není jen o chození do práce, není o vydělávání peněz, hromadění majetku, splácení hypotéky, pro mě to nejsou věci, které mě udělají šťastným a spokojeným. Nevěděl jsem to, ale dokud jsem to neviděl na tisíci lidech na různých místech světa - v Bangladéši, Mongolsku, Afghánistánu na Sibiři - až tam jsem pochopil, když jsem viděl lidi žít v tak těžkých podmínkách, téměř bez ničeho a přesto byli šťastní, že to jde prostě i jinak než s 12 hodinovou pracovní dobou v zaměstnání, které co mě nebaví, a nic mi nepřináší. Jeden z důvodů, proč jsme tento projekt zrealizovali je právě ten, abychom lidem ukázali i jiné životní priority, jiné životní cesty.

• Erika H.

  Co na Váš nápad říká Vaše rodina? Podporují Vás?

• Host chatu

  Rodiče nade mnou zlomili hůl a už jsou otrkaní, sestra si možná trochu oddychne a přítelkyně na mnoho částí určitě dorazí, aby díky cestě neutrpěl náš vztah.

• MaxipesFík

  Kdo se všechno této expedice zúčastní? Pojedou s vámi i nějaké ženy?

• Host chatu

  viz odpověď na otázku Jitky, která se ptala: Dobrý den, v kolika lidech plánujete na expedici vyrazit? A pojedou i ženy?

• Evík

  Mohu se zeptat, jak je expedice financována? Na kolik to cca vyjde?

• Host chatu

  Mohu se zeptat, jak je expedice financována? Na kolik to cca vyjde? Rozpočet expedice na tři roky přesahuje 20 milionů. Auto, které jsme si pořídili a nástavba, kterou stavíme, bude stát kolem šesti milionů korun. Jedna guma na naše auto stojí v České republice téměř 30.000 Kč v Jižní Americe a nebo Africe stejná pneumatika stojí třeba třikrát víc, na naší cestě spotřebujeme pravděpodobně 50ks pneumatik. Převoz auta z Vladivostoku do Jižní Ameriky stojí 800.000 Kč. S Petrem to děláme z čistého nadšení, a protože to celé dáva smysl, tak s podobnou motivací nám pomáhá parta lidí, kteří to cítí podobně a tímto jim všem děkuji. Pak je tu další parta lidí, firem, bez kterých by se to samozřejmě taky neobešlo. Jde o party, který nám pomáhají, kterých si nesmírně vážím a děkuju jim - těmto firmám za práci platíme, což v celém objemu tříleté expedice není a nebude zanedbatelná částka, ...a takhle bych to mohl vypisovat celé až bych došel k té vysoké numeře. Expedici z velké části financujeme sami, třetina bude financovaná díky lidem, kteří se účastní expedice, část pokryjí partneři sponzoři a podporovatelé. Jsme rádi za každého, ať již nás někdo podpoří koupí nějaké věci na našem e-shopu – tatrakolemsveta2.cz/OBCHOD, nebo pořízením si prostoru na autě pro reprezentaci své firmy.

• Filip

  Dobrý den, na jak dlouho expedici plánujete a které země tentokrát navštívíte?

• Host chatu

  Dobrý den, na jak dlouho expedici plánujete a které země tentokrát navštívíte? Dobrý den, celá expedice bude trvat tři roky a je rozdělené do čtzyř etap. 1. etapa – doba trvání 9 měsíců, cca 70 tisíc km, 22 zemí · Česko – Slovensko – Maďarsko – Slovinsko – Chorvatsko – Bosna a Hercegovina – Černá Hora – Albánie – Makedonie – Řecko – Bulharsko – Turecko – Gruzie – Arménie – Ázerbájdžán – Irán – Turkmenistán – Uzbekistán – Tádžikistán – Kyrgyzstán – Kazachstán – Mongolsko – Rusko 2. etapa – doba trvání 5 měsíců, cca 40 tisíc km, 8 zemí · Chile – Argentina – Paraguay – Brazílie – Bolívie – Peru – Ekvádor – Kolumbie 3. etapa – doba trvání 9 měsíců, cca 80 tisíc km, 10 zemí · Panama – Kostarika – Nikaragua – Honduras – Salvador – Guatemala – Belize – Mexiko – USA – Kanada 4. etapa, doba trvání 9 měsíců, cca 80 tisíc km, 28 zemí · JAR – Lesotho – Svazijsko – Namibie – Angola - Botswana – Zambie – Malawi – Tanzanie – Rwanda – Uganda – Demokratická republika Kongo – Republika Kongo – Gabon – Kamerun – Nigérie – Niger – Benin – Togo – Ghana – Burkina Faso – Mali – Mauretánie – Senegal – Gambie – Sierra Leone – Maroko – Španělsko – Francie – Německo – Česko Staň se fanouškem naší stránky https://www.facebook.com/tatrakolem... a nic ti neunikne, ani z příprav naší expedice a hlavně z toho, co se bude dít na cestě, protože možná se ceta prostě změní. To je život. (-:

• František

  Proč jste pro svou expedici zvolili právě tatrovku?

• Host chatu

  Díky za otázku. Chtěli jsme navázat na velkou Československou expedici, na kterou se téměř pomalu zapomnělo a která se jela právě v Tatře. Kdybychom jeli třeba v Mercedesu, pak by to nebylo asi úplně v souladu s propojením původní TKS, i když jet třeba právě Mercedesem by v mnoha ohledech mohlo být praktičtější (dostupnost náhradních dílů a podobně). Mercedes nám nabízel velkolepou podporu a nabízel pokrytí velké části nákladů naší expedice, ale nedávalo by nám smysl jet něčím jiným než českým autem, a tak jsme si za vlastní peníze koupili Tatru a pustili jsem se do stavby s velmi omezeným rozpočtem. Jsme tak trochu patrioti a rádi bychom prostě jeli českým autem, proto budeme mít na sobě oblečení od české firmy a budeme používat české výrobky, které budeme používat a tím je i naši republikou prezentovat – tímto díky za všechny malé i větší české firmy, které nás podpořily, podporují, nebo podpoří. Jsme ČEŠI, tak čím jiným jet než Tatrou (-:

• Katka N.

  Jak dlouho probíhají přípravy na takovou expedici a co všechno je nutné mít sebou? Děkuji.

• Host chatu

  Na projektu TKS2 pracujeme téměř dva roky a i tak jsme ve skluzu. Když jsem vyjel na svou první velkou cestu kolem Afriky, měl jsem asi pět set kilo všech možných “důležitých” věcí, které jsou prostě důležité. Za rok a půl jsem domů přijel téměř s čtvrtinou. Na cestě jsem přišel na to, že mnohé “důležité” věci vlastně nepotřebuji, jsou příliš těžké, zabírají mě místo, a tak jsem je po cestě rozdal. Prakticky se dá na cestě sehnat téměř vše, nebo se to dá vyrobit a nebo jinak nahradit a když ani to ne, jsou tu neuvěřitelně rychlé kurýrní služby. Teď už bez obav z nedostatků “důležitých” věcí jezdím i na několika měsíční výlety jen s příručním zavazadlem.

• TatraFan

  Dobrý den,
  
  jak velké množství náhradních dílů s sebou vezete? Má váš vůz nějaké slabé místo, které bývá často opravované?

• Host chatu

  Dobrý den, množství dílů které povezeme budou hodně omezené. Vše bude ovlivněno místem v autě, váhou i samozřejmě pořizovací cenou. Tatra nám nabídla sice skvělou slevu na náhradní díly, ale je pro nás ekonomičtější neinvestovat milion korun do náhradních dílů co povezeme sebou, ale do nástavby a celkového vybavení auta. Základní věci si sebou povezeme a když tak se použije kurýrní služba a nebo improvizace. Přes Tatry je v našem týmu Petr. Co jsem postřehl tak jeho praxe v Angole byla taková že polovinu měsíce Tatry opravoval a druhou polovinu s nimi jezdil, ale prý je naše auto skvěle připravené, ve skvělé kondici a prý dle jeho zkušeností a odhadu příjdou první problémy až za tři roky. Budu tomu věřit.

• Michal V.

  Do jaké míry je to projekt Tatry, nebo jak vás Tatra podporuje?

• Host chatu

  Tatra Trucks a.s. je naším partnerem a jsme rádi za jejich podporu, dodali nám a ještě dodají reklamní/upomínkové předměty, čepice, trička, propisky. 30. října pro nás organizují velkolepé představení našeho vozu. Budou naší expedici propagovat, pomáhají nám oslovit partnery, kteří by mohli naší expedici podpořit finančně. Expedice má rozpočet přes 20 milionů korun, velkou část zatím financujeme sami, část jsme získali prostřednictvím kampaně na hithitu, část pokryjí účastníci expedice a část právě někteří partneři a sponzoři. Vážíme si i těch velkých jako HUSKY, BOSCH SERVIS, MOLPIR, a i těch nejmenších, kteří nám přispěli 1040 Kč a budou mít podpis na našem autě. S velkou řadou firem stále jednáme. Velice si vážíme lidí, kteří nás chtějí jakkoliv podpořit, vidí v našem projektu smysl a chtějí být těmi, kdo budou stát u zrodu této legendy. Samozřejmě si vážíme i partnerství s Tatra Trucks a.s. a za jimi dodané reklamní/upomínkové předměty a slevu na náhradní díly.

• Jaroslav

  Zdravím vás, moc vám fandím a sleduji každý váš krok na Facebooku! Moje otázka: S čím jste měli zatím největší problém co se týče příprav expedice Tatra kolem světa 2.

• Host chatu

  Pro ostatní: na facebooku nás najdete jako Tatrakolemsveta2, staňte se fanoušky a nic vám neunikne. Problémy neexistují, jsou to jen příležitosti se něco naučit ((-: A já se hodně naučil. Se zařizováním takovéto expedice se dostanete do jednání s velkými "zvířaty", majiteli či řediteli firem, ať již při hledání partnerů a nebo dodavatelů. Těžce nesu, že podání ruky nic neznamená, stejně tak těžce nesu, že slib v dnešní době už nic neznamená. Těžce nesu, že mnohdy je způsobem komunikace takzvané vymlčování, kdy po první schůzce, kde je nám řečeno, že jde o skvělý projekt, který určitě podpoří, následuje emailové, telefonické a jiné ticho, když by jen stačilo říct: „Né, děkuji“, ušetřilo by to všem zúčastněným čas a vynaloženou energii. Těžce nesu, že dost chlapů někde nechali koule. Ale vše je dokonale vyvážené, naopak jsme naprosto příjemně překvapení, jak někteří vysoce postavení, či vážení pánové jsou přímí, přátelští, věcní, podporující, jsou to srdcaři, kteří jen nemluví, ale nechají za sebe mluvit své činy. Tím jak nám pomáhají, jak nás podporují, ať je to pan Nekola z BOSCH, nebo majitel firmy MOLPIR pan Hostin, který v obleku řezal kabinu našeho auta, abychom vše stihli, nebo ministr Havlíček, který zastřešil náš projekt a inicializoval celou řadu úkonů, které napomáhají našemu projektu. Ty né příliš příjemné zkušenosti jsou nahrazeny těmi pozitivními. Vše je v rovnováze. Ale lhal bych, kdybych tvrdil, že se sem tam necítím být z toho všeho v řiti. Ale dělá nás to silnějšími a o to víc si vážíme těch, co kopou za náš tým. Tímto jim všem díky, je jich celá řada, DĚKUJI!

• Pepa Honzík

  Ahoj, na jakou část expedice se nejvíc těš?

• Host chatu

  Ahoj Pepo, díky za otázku. Těším se, až tohle přípravé šílenství, kde se den zkracuje, skončí, zařadí se jednička a my vyrazíme. Těším se určitě na první etapu, Turecko, Gruzii, Armenii, Azerbajdžán, Irán, Turkmenistán, Uzbekistán, Tadžikistán, Kyrgyzstán, Kazachstán, Mongolsko a Rusko. Projezdil jsem 80% planety, možná víc, ale sem se vracím nejraději. Proč? Krásná nedotčená příroda, kultura a lidi tolik neposkvrnění cestovním ruchem. Dané místo, i kultura, přijde o svou přirozenost, o svůj původ, když vytlačí původní obyvatele turisté. Dávám přednost místům, kde právě vše zůstává nedotčené, během této etapy takovýchto míst bude opravdu hodně. Letos jsem projel Sibiř po legendární BAMce - prozkoumával jsem, zda tuto cestu projede i náš expediční speciál. Průjezd by byl nejistý, proto raději budeme volit jinou cestu. Ale ty vesničky a krásy, které jsem měl možnost spatřit, ty neuvěřitelné příběhy, co jsem měl možnost vyslechnout, pro mě byly inspirující, motivující a často až neuvěřitelné. Každý ten příběh by dal na knihu. Až se naučím pořádně psát, pojedu tam znovu a sesbírám zdejší skazky, aby mohly inspirovat i ostatní. Věřím, že i na naší expedici potkáme úžasné lidi, kteří nám budou ochotni vyprávět své příběhy, podělit se o svá moudra a my je budeme moc šířit dál skrz seriál, který budeme natáčet na cestě. Skrz krátká videa či příspěvky, které budeme šířit po sociálních sítích a na našem blogu.