Jaký dopad na psychiku a vztahy může mít pandemie? Odpovídal Mgr. Daniel Kořínek

Chat

• Radka H.

  Dobrý den, chci se zeptat, co si myslíte o celkovém dopadu současné situace na lidskou psychiku? A také jakými způsoby se člověk může trochu odreagovat, resp. co může v takové situaci dělat, aby si zajistil duševní "pohodu" a dbal nejen na své fyzické, ale také hlavně psychické zdraví? Existují např. nějaké techniky, jak se alespoň zčásti distancovat od toho, co se děje? Tím nechci říct, že by nám to mělo být lhostejné... ale spíše, jak se z toho všeho nezbláznit?
  Děkuji za odpovědi, mějte se krásně a přeji pevné zdraví!

• Host chatu

  Dobrý den Radko, netroufám si odhadovat celkový dopad, to by byly předčasné spekulace. Nicméně se domnívám, že pandemie koronaviru doléhá na lidskou psychiku jako určitý tlak v podobě emočního déledobějšího stresu, který prožíváme jako lidé, když jsme v situaci životního ohrožení - máme více než kdy jindy najednou vice obav, strachu, úzkosti. Je na tom i něco velmi pozitivního, kdybychom se nebáli, nepřežili bychom. Na rozumové a informační rovině se na stresu podílí obrovská medializace problému, nadměrné šíření informací i dezinformací, často vedoucí k zahlcení nebo neschopnosti informace filtrovat, dávkovat, udržet si od nich odstup. O katastrofu doufám nejde, lidstvo si s epidemiemi dosud poradit umělo. Co může pomoci, aby se člověk udržel v psychické pohodě a nezbláznil se? V situaci nouze s cestovním a sociálním omezením se projeví, jak jsme sami schopní si zorganizovat čas a s omezenými prostředky jej kreativně využít. V současné situaci se doporučuje zachovat všechny dostupné možnosti sociální opory a mezilidského kontaktu, i v případě karantény mohou lidé stále s odstupem či na dálku udržovat sociální kontakt s druhými, aniž by porušovali bezpečnostní opatření, pomáhá to sdílet emoce a mírnit stres. V každodenním režimu se doporučuje zvýšit důraz na strukturu a program dne, tj. stanovit si časový rozpis toho, co a kdy budeme přes den dělat, pomůže nám to zmenšit bezmoc a získat kontrolu, předvídatelnost a jistotu. Např. dodržovat pravidelný režim dne - osobní hygiena, pravidelné stravování, fyzické cvičení, relaxace, kratší procházky v přírodě, sociální kontakt s přáteli, byť ne třeba fyzický. Člověku asi nejvíce pomůže i uvědomí toho, že situaci prožíváme všichni, univerzálně, jsme na jedné lodi a pomáháme si. Pro posílení vlastního sebevědomí a smysluplné užitečnosti je např. velmi vhodné se zapojit do nějaké formy občanské svépomoci, např. na zde: https://www.sousedskapomoc.cz/, https://www.dobro.cz/ Přeji Vám také pokud možno klidné dny a co nejméně komplikací!

• Ingrid K.

  Dobrý den,
  
  jaká pravidla si doma nastavit, abychom si s partnerem nelezli na nervy?
  děkuju

• Host chatu

  Dobrý den Ingrid, ano, současná situace omezující volný pohyb obyvatel přináší větší apel na kvalitu našich partnerských vztahů. Je možné se na to opět dívat buď negativně, brát to jako nutné zlo, kdy nejde jinak, než se situací „ponorkově protrpět“, nebo situaci brát pozitivně jako „příležitost setkání“, jak obnovit to, co nás s druhými v základu spojuje. Zda a jaká pravidla si nastavíte, záleží na tom, zda přijmete každý určitý díl zodpovědnosti na domácí atmosféře a budete chtít spolupracovat. Kde je zájem jsou i cesty. Soužití partnerů ve společné domácnosti je běžně zatěžkávací zkouškou vztahu, nehledě na tom, zda koronavirus, nebo karanténa je či není. Může být užitečné se zamyslet a zkusit se dohodnout na rozdělení vykonávání domácích prací a udržování pořádku, tak aby to vedlo ke vzájemné spokojenost. Prospěšné a nejen v období karantény je ponechat si ve společné domácnosti, pokud to jen bytové podmínky umožňují, dostatek osobního prostoru, např. koutek, pokoj v bytě, kde si každý bude dělat a nechávat co chce. Přeji Vám pevné nervy!

• Honza

  Kam se mohu obrátit v případě potřeby odborné pomoci?

• Host chatu

  PSYCHIATRICKÉ, KLINIKO-PSYCHOLOGICKÉ a PSYCHOTERAPEUTICKÉ zařízení jsou nadále otevřené, v období omezení sociálních kontaktů jsou nabízeny více i distanční formy odborné pomoci (telefonické konzultace, Skype a jiná elektronická komunikace), která jsou pojišťovnami propláceny. - První pomoc je např. dostupná na Terap.io (https://terap.io/), kde je možné si po přihlášení promluvit s odborníkem, např. formou bezplatné 30 minutové on-line krizové intervence. - České asociace pro psychoterapii, která sdružuje přes 200 psychoterapeutů, právě spouští projekt Anténa, což bude bezplatná propojovací linka psychoterapeutické (on-line) podpory pro osoby, které vzhledem k pandemii a karanténně nějak duševně trpí, viz: https://czap.cz/aktualni-informace/... TELEFONNÍ KONTAKTY - Informační linka týkající se Coronaviru: 1212 (nonstop, zdarma). - Infolinka Státního zdravotního ústavu: 724 810 106, 725 191 367 (nonstop). - Linka první psychické pomoci - krizová linka pro dospělé: 116 123 (nonstop) - Linka krizového centra PN Bohnice 284 016 666 (nonstop) - Senior linka život 90 - 800 157 157 (nonstop) - Linka pro rodinu a školu - 116 000 (nonstop) DALŠÍ INFORMACE - Ministerstvo zdravotnictví nabízí chat na stránkách https://koronavirus.mzcr.cz/ (vpravo dole). - Elinka chatové poradny na stránkách https://elinka.internetporadna.cz/

• Klára

  Dobrý den,
  
  jak zvládat vypjaté situace doma a jak upustit páru?
  

• Host chatu

  Dobrý den Kláro, pokud žijeme doma s partnerem/partnerkou či rodinou, je nezbytné jasně si mezi sebou nastavit hranice. To by mělo samozřejmě platit nejen v případě karantény. Každý totiž potřebujeme svůj osobní prostor. A i když toho druhého máme rádi, musíme mít i čas jen sami pro sebe. Ideální tedy je se navzájem v klidu domluvit, jak budete trávit společný čas a potom také, jak budete trávit čas odděleně. Samozřejmě chápu, že vždy není možné, aby se každý zavřel do jednoho pokoje. Tady však nastupuje důležitost vzájemné tolerance a respektu k sobě. Pokud se s partnerem, či spolubydlícím dohodnu na určitém režimu, je třeba, abychom ho oba dodržovali a projevili dostatečnou míru empatie vůči druhému. „Upustit páru“ můžeme jistě mnoha různými způsoby. Tady opravdu záleží jen a jen na nás, jaké máme preference a také možnosti. Pustit si doma oblíbenou hudbu, dát si sklenku vína/piva (čehokoliv, co si rádi v přiměřené míře vychutnáme), kouknout na oblíbený film…. Záleží na tom, co nám udělá dobře, dovolí nám trochu zapomenout na nepříjemné události a uvolnit se… Držím Vám palce!

• Kateřina

  Má i strava vliv na naši psychiku?

• Host chatu

  Katko určitě! I když si to často neuvědomujeme, na naši psychiku má vliv ohromná spousta faktorů. Strava je jedním z nich a bezpochyby dokáže mít obrovský vliv. Existují samozřejmě mnohá dělení, ale já rád používám toto: stravu lze rozdělit na tzv. "dobrou pro naše tělo" a "dobrou pro naši duši". Vysvětlím: všichni bychom měli do organismu dostat jak potraviny, které naše tělo potřebuje pro jeho správnou funkci, tak i potraviny, které sice nejsou nezbytné pro naše tělo (někdy mohou být považovány až za nezdravé), ale právě tyto jsou důležité pro naši psychickou pohodu. Abychom se necítili deprivováni od určitých skupin potravin, které si často v rámci diet zakazujeme. Pokud totiž zvolíme cestu přílišné restrikce, zpravidla to bude mít negativní důsledky na naši psychiku, tím pádem i na celý náš organismus. Musíme se tedy naučit přijímat pestrou stravu, tj. různorodé potraviny obsahující bílkoviny, sacharidy i tuky, tak si rovněž dopřát i onen kus koláče nebo dortu, či např. pizzy nebo hamburgeru. Přičemž je samozřejmě důležité přijímat vše v přiměřené míře, ta se bude u každého jedince lišit. Také nesmíme zapomenout na stejně podstatné tzv. mikro-složky, tzn. především vitaminy a minerály z pokud možno čerstvé potravy (pro podporu imunity). Je na každém, aby si našel tu svou míru, tu svou rovnováhu. Protože rovnováha nejen ve stravování, ale také celkově v životě je nanejvýš důležitá. Všichni bychom tedy měli pracovat na jejím nalezení. Čím víc si budeme odpírat onu "stravu pro potěchu duše", tím víc ji budeme vyhledávat a konzumovat ve chvíli, kdy nás "doběhne" krize jakéhokoliv směru... Pěkný den!

• Lenka

  Dobrý den,
  jak zvládnout tuto smyčku jako z katastrofického filmu, kdy mi mamku odvezli dnes do Motola s nádorem na mozku(návštěvy zakázány), otčím zůstal doma sám (je na vozíku odkázán na péči ostatních) a já mám doma syna s ADHD, školky, herny, bazény,kina zavřené. Syn(5,5 let) celý den jen ječí, skáče po skříních. Nejde nic, nevím, co bych si na této době mohla najít pozitivního. V televizi samé negativní zprávy(navíc jí syn dnes málem strhl ze zdi). Co radíte?
  Lenka

• Host chatu

  Dobrý den Lenko, z vašeho popisu vaší situace cítím značné rozrušení. Ptáte se, jak zvládnout vaši současnou náročnou situaci, kdy prožíváte hned několik emočně nepříjemných situací s blízkými lidmi, kdy se obáváte o zdraví své maminky, máte strach, jak to zvládne doma sám otčím, a nejde zklidnit chování syna. Popsala jste souběh několika vnějších stresových faktorů, na které reagujete s úzkostí a bezradností. Na vašem místě bych zkusil určitě vyhledat odbornou pomoc či krizovou intervenci, vyhledat kontakt s člověkem, který vás flexibilně podpoří a dále nasměruje (např. . Na jiný dotaz, kam jsem dnes odpovídal, kde najít pomoc, jsem napsal seznam tel. kontaktů. Doporučuji vám zatelefonovat a říct si o pomoc, nechat si poradit. To může být prvním krokem z tohoto bludného kruhu negativních událostí… Např. Linka první psychické pomoci pro dospělé: 116 123 (nonstop), nebo Linka pro rodinu a školu: 116 000 (nonstop). Pro bezplatnou online krizovou intervenci se zaregistrujte na https://terap.io/, kde vás nasměrují k psychoterapeutovi (měly by být možné i opakované konzultace). Věřím, že to zvládnete!

• Simona

  Dobrý den,co mám dělat,když partner doma nedodržuje hygienická pravidla?
  Kycha do ruky místo do lokte např. a mně to hrozně vytáčí. Když ho upozorním,že takhle ne,tak je zle. Navic jak už jsme doma delší dobu,tak u mně se projevuje prostě klasická ponorka.Ja to vím,ale nemůžu si pomoci.
  Máte nějakou radu? Děkuji a přeji hodně zdraví.

• Host chatu

  Dobrý den, jak jsem uvedl jinde, pokud žijeme doma s partnerem/partnerkou či rodinou, je velmi důležitá komunikace, rozhovor o tom, co každému vadí a co by si přál. Jistě je na místě v současné době dodržovat hygienická pravidla, proto si s partnerem promluvte o tom, jaký je jeho pohled na tato pravidla… Je docela možné, váš partner má pouze rýmu, vaše nároky vnímá jako přehnané, a přestože od vás opakovaně slyšel, co by měl a neměl dělat, v tom dál pokračuje. Je možné se s ním domluvit na kompromisu, aby kýchal do kapesníku místo do dlaně a vy mu to dál nebudete připomínat. Můžete partnera taky ignorovat, odejít z místnosti, nebo ho nějak sankcionovat (…) Rozhodně by měl vědět, že vám tím způsobuje obavy jak o jeho zdraví, tak i o vás. Na vzájemných svárech a atmosféře napětí se podílíme všichni společně, jak vaše reakce, tak jeho reakce má svůj podíl. Přeji Vám oběma pokud možno více domácího klidu!

• Honza

  Je pravda, že během karantény přibývá rozvodů? Je to tedy taková zkouška vztahu a pevných nervů pro oba?

• Host chatu

  Dobrý den, asi bych to neviděl tak pesimisticky, že karanténa povede nutně k větší rozvodovosti. Je pravda, že v Čínském město Xi'an prudce vzrostla míra žádostí rozvod. Nárust žádostí o rozvod může být způsoben buď tím, že lidé v Číně žijí v příliš těsných čtvrtích a malých bytech, což může samozřejmě za určitých okolností vést k eskalaci potenciálních domácích svárů. Dalším faktorem a vysvětlením může být to, že jde o efekt zpožděných žádostí v důsledku uzavření úřadů na téměř měsíc. Jak jsem uvedl v jiné odpovědi, pro každý vztah je důležitá určitá zdravá míra mezi časem tráveným společně a odděleně. Pobyt v karanténně je nepřirozenou sociální izolací, na kterou nikdo nebyl nikdo připravený, situaci nelze úplně změnit, lze ji ale vydržet, přijmout, slevit ze svých představ a očekávání (ne rezignovat, upadat do deprese či beznaděje, že to tak bude napořád). V těchto dnech je proto ve vztazích více než kdy jindy nutná otevřená komunikace, zvýšená míra tolerance a respektu pro potřeby druhého. Pokud jsou v karanténně oba partneři současně, může to být jak zatěžkávací zkouškou vztahu, tak časem pro obnovení citového pouta. Společný čas v domácnosti lze vyplnit zájmovými aktivitami, společenskými hrami, atd. Může to být ale i období, jak se naučit být společně v tichu, beze slov, kdy neverbální kontakt jako je pohled, úsměv, pohlazení řekne mnohdy daleko více než příval slov. Ať Vám se podaří zvládnout toto období v klidu a bez rozvodu !

• Jitka

  Jak se vypořádat s velkou dávkou negativních informací ze všech stran? Plus mám kolegyni, která je koronavirem přímo posedlá? Děkuju a mějte se hezky

• Host chatu

  Dobrý den Jitko, negativních informací se v poslední době šíří opravdu přespříliš. Doporučil bych si najít i jiné téma nebo zkrátka činnost, která by vás zaměstnávala. Člověk samozřejmě chce být v obraze a je v pořádku si vyhledávat aktuální informace, avšak je třeba mít neustále na paměti, že se často nejedná o zprávy přímo od zdroje. Tím chci říct, že v médiích dochází vždy k určitému zkreslení a daná informace se k nám dostane v trochu jiné podobě, než jak zněla na začátku. Důležité také je stanovit si danou hranici toho, jak moc a jak často budu zprávy sledovat/číst. Například podívat se na aktuální informace jednou ráno a poté jednou večer je zcela dostačující. Není nutné každých 5 minut vyhledávat, co je nového. Jak jsem již zmínil, zkuste se zaměřit na něco zcela jiného: věřím, že máte určitě svoje koníčky, záležitosti, které vás zajímají… V této chvíli je potřeba najít si dostatečný odstup a nadhled. Vím, že to není vůbec snadné, ale pokuste se myslet na sebe – a to nejen na své fyzické zdraví, ale i na to duševní. Pečujte o sebe a kolegyni navrhněte, ať udělá to samé. Vždyť koronavirus není jediné nebezpečí ve světě. Denně se odehrává spousta tragédií, kterým třeba ani nelze zabránit. Velice často o věcech, které se dějí na druhé straně zeměkoule, nemáme ani ponětí. Přitom to může být i něco mnohem horšího než například virus. Zkrátka je potřeba věřit, že vše zvládneme, pomoci, pokud je to v našich silách a nepropadat panice. To opravdu nikomu nepomůže, a ještě nám to přitíží. Mějte se hezky!

• Karel

  Jak lze lépe zvládat negativní emoce, strach, úzkost a sociální izolaci, karanténu? Mám si najít nějaký koníček?Pomůže si nastavit pravidelný režim?

• Host chatu

  Dobrý den Karle, jedním z podstatných postupů směřujících k rychlému zvládnutí stresu je přeladění, resp. odvedení pozornosti od zdroje negativních emocí. Jinými slovy: je třeba dělat něco jiného a natolik přijatelného, abychom u toho vydrželi. Přeladit může např. hudba, četba, sport, ruční práce, atd. Pokud máme mysl zaměstnanou obavami natolik, že to jde jen těžko je dobré zkusit cvičení minimeditace, které povede i více k harmonizaci těla a emocí – např. soustředění pozornosti na brániční nádech a výdech. Zkuste si doma najít klidné místo, pohodlně si sednout (na židli, do křesla) vypnout mobil, zavřít oči a následovat pozorností nádech (až do břicha) a volně pomalu vydechovat… Toto postupně opakovat, bez napětí a tahu, vydržet třeba 5 minut. Během tohoto sezení se zabývejte pouze pozorováním dechu a všechno ostatní co vám do mysli přichází pouze nechte odejít, tak jak to samo přichází, pokud se tím nezabýváme, samo to zase odejde. Tímto se naučíte získat kontrolu a odstup od intenzivních emočních prožitků, jako je úzkost, strach, smutek ale i vztek. V tomto období je více než kdy jindy důležité zachovat i smířlivý a soucitný postoj k sobě samému, nekritizovat se a nechtíti po sobě výkony na 100%, které jsou stejně nereálné. A ano pravidelný režim je jistě dobrý, napomůže to se získáním přehledu, do jisté míry i pocitu kontroly nad „svým časem“ – tj. pravidla, řád, rutiny a struktura dne nám pomáhají s obnovením psychického klidu a pocitu bezpečí. Ať se Vám daří najít více klidu!

• Marie

  Jak dětem vysvětlit současnou situaci a fakt, že nemohou za kamarády?

• Host chatu

  Záleží na věku dítěte, pokud je vaše ratolest v batolecím věku, asi bych ho nezatěžoval informacemi o obecném ohrožení, protože ještě nemá mentální kapacitu to pochopit a zpracovat. Pokud je vaše dítě v předškolním a mladším školním věku, je možné se s ním otevřeně o situaci bavit, ale nemá smysl vést debaty na příliš abstraktní či hypotetické rovině. S dospívajícím je možné samozřejmě diskutovat o dané situaci jako s dospělým. Určitě je vhodné, abyste pomohli získat vašim potomkům pravdivé a věku přiměřené informace. Rodiče mohou také pomoci zmírnit dopady stresu na děti tím, že zaměří jejich pozornost na běžnou rutinu a denní rozvrh. pamatujte, že děti budou sledovat chování rodičů a jejich emocionální reakce, aby získaly vodítka pro zvládání vlastních pocitů. Když dítě vidí, že dospělý zachovává klid, a vyslechne si vysvětlení podané klidným a vyrovnaným hlasem, pomůže mu to se „naladit“ na to co prožívá dospělý a snáze pochopí, že tu nehrozí žádné akutní nebezpečí a napodobí přístup, který vidí. Zkusme proto minimalizovat škody ve vývoji dětí tím, že je nebudeme vystavovat tolik „emočním zmatkům“ dospělých, hádkám mezi partnery, domácí atmosféře „která by se dala krájet“, zarytému mlčení uražených rodičů, nevysloveným slovům, smutným výrazům atd.. V případě, že se menšímu dítěti nedostane žádného vysvětlení situace a vidí, že dospělý se najednou více trápí, může mít tendenci vnímat, resp. rychle vycítit, že je nějak zodpovědné za to, co se děje, vytvářet si pocity viny, studu a pochybovat o sobě. Nabídnout dětem pozitivnější rejstřík pozitivních reakcí v současné době je samozřejmě i výzvou pro rodiče, takže nejde jinak, než začít u sebe, třeba právě teď :) Nezapomínejme na to, že všichni se učíme a bez chyb to nejde.. Jak pomoci dětem se sociálním kontaktem? V rodině, kde jsou sourozenci, může v dané situaci pomoct dočasně zastoupit chybějící kamarády sourozenec, můžeme také s dětmi například naplánovat aktivity na dobu, kdy budou moci být opět s kamarády spolu. Pokusit se dětem sdělit, že i jejich kamarádi se na ně těší. Umožnit jim (pokud je to ve vašich možnostech) například i sytit sociální kontakt prostřednictvím telefonu, on-line, videohovorů přes Skype, WhatsApp. Držím všem palce v kreativním a zvládání situace a nadhledu :-)